neděle 22. května 2011

Některá plemena psů mají vrozený sklon k nádorům, zjistili čeští vědci


Některá plemena psů, například pudl, anglický kokršpaněl a jezevčík, mají vrozenou náchylnost k nádorům mléčné žlázy. Brněnští veterináři to zjistili po třináctiletém výzkumu.

Při zkoumání takzvané plemenné predispozici k nádorům mléčné žlázy došli veterináři k unikátním závěrům. Mimo jiné vyšlo najevo, že nejjistějším řešením pro nemocné feny je chirurgické odstranění celého nádoru včetně mléčné žlázy. "Nyní veterináři pracují na odhalení genetických souvislostí nemoci," oznámila mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Lucie Stejskalová.

Pomáhají operace většího rozsahu

Výzkum zaměřený na tumory mléčné žlázy psích pacientů začal na Chirurgickém oddělení Kliniky chorob psů a koček v roce 1997. Odborníci pozorovali stovky fen, které prošly celkovým klinickým vyšetřením.





VÍCE INFORMACÍ K TOMUTO PRODUKTU ZÍSKÁTE V NAŠEM E-SHOPU ZDE



Psí pacienti, u kterých lékaři provedli chirurgický zákrok, jsou dále sledováni, aby odborníci zjistili délku dožití a možný návrat nemoci. Díky tomu nyní veterináři vědí, že operace malého rozsahu, při kterých se odstraňuje pouze názor, nesou velké riziko recidiv.

Podle univerzity se již téměř podařilo vymýtit názor laické i veterinární veřejnosti, že je lepší psa neoperovat, pokud "nádor nic nedělá". "Dnes už tak většina lékařů přistupuje k chirurgickému řešení tumorů mléčné žlázy včas, čímž přispívají k prodloužení a hlavně ke zkvalitnění života těchto onkologických pacientů," říká vedoucí výzkumného projektu Jana Lorenzová.

Majitelům psích mazlíčků odborníci vzkazují, že nádor mléčné žlázy nemusí nutně vést k utracení zvířete. Při správné léčbě nádor neznamená ani výrazné zkrácení aktivního života.

Velké chirurgické zákroky spojené s odstraněním celé žlázy se při správné technice dobře hojí a snižují riziko návratu nemoci. Ze statistik vyplývá, že přibližně 75 procent nádorů mléčné žlázy je zhoubných. Při včasné a správně zvolené operaci ale podléhá nádoru pouze 25 procent psích pacientů.

Rodiče se dohledávají jen těžko

Tumory mléčné žlázy se nejčastěji vyskytují u fen mezi osmým až desátým rokem života. Lékaři se nyní snaží najít konkrétní genetické souvislosti, obdobně jako u žen.

"Toto genetické sledování je však velice náročné, a to z důvodů nutnosti pozorování velkého počtu pacientů. Na rozdíl od lidí jsou totiž rodiny nemocných fen jen obtížně zpětně dohledatelné, a pokud vezmeme v úvahu, že fena onemocní kolem osmého roku života, je pak vytváření statistické databáze časově velmi náročné," uvedla Stejskalová.

V současnosti se veterináři zabývají také otázkou, jak vhodně ovlivnit pooperační období a zkvalitnit hojení operační rány. Sledují přitom účinky antioxidantů a shromažďují výsledky ke statistickému hodnocení. Doufají, že nakonec budou moci odpovědět na otázku, zda podávání antioxidantů může mít vliv na zvýšení pohody zvířecích pacientů.


Zdroj: Některá plemena psů mají vrozený sklon k nádorům, zjistili čeští vědci


Související články:

Kastrací lze předejít rakoviněJak krmit psa - Obecné zásady krmení psů
Falešná březost u fen - příčiny, příznaky, rizika, léčba
Nemoci starých psů - Jak prodloužit život vašemu psovi
Rakovina mléčných žláz u feny - Kastrace jako zdravotní prevence
Sanicell - Rakovina tlustého sřeva a mléčné žlázy, močové kameny u psa
Alavis Enzymoterapie - Léčba zvířat pomocí enzymů
Podpůrná léčba rakoviny u psů - Enzymoterapie
Jak poznat alergii u psa - Příznaky, léčba, nejčastější otázky a odpovědi
Obojek proti klíšťatům Foresto - Srovnání s ostatními obojky
Přehřátí psa - rizika, první pomoc, prevence
Hyalutidin HC aktiv - účinná ochrana vašich kloubů
Proč Hyalutidin pomáhá při artróze zajistit bezbolestný pohyb? 

pondělí 16. května 2011

Proč jsou kočky mlsné a vybíravé?




Kočka se nevrhne na všechno. Nejdřív přece musí ochutnat.Kočky jsou také pověstné tím, že jen tak něco nesní a bývají vybíravé. V tom případě to hned nemusí znamenat, že majitel dělá něco špatně.

„Vybíravost koček je způsobena tím, že mají tři tisíce chuťových pohárků, zatímco u psa jich najdeme jen asi sedmnáct set. Pro zajímavost, u člověka se toto číslo pohybuje mezi dvěma až devíti tisíci,“ konstatuje MVDr. Aneta Novýsedláková. Pokud tedy vaše kočka některé konzervy nebo granule prostě nežere, nezbude vám, než jí nabídnout jiné, které jí zachutnají.

Nebezpečné omyly

Strava určená pro kočky má složení přizpůsobené potřebám kočičího organismu. I v případě, že se snažíte svému zvířeti dopřát to nejlepší, můžete se kvůli vlastní nevědomosti při krmení dopouštět nejrůznějších omylů. Jejich následky se většinou neprojeví hned, obtíže se objeví až po čase, ale mnohdy mohou být fatální.

K misce granulí neodmyslitelně patří miska čerstvé čisté vody. Aniž si to tedy uvědomíte, můžete nesprávnou stravou své kočce ublížit natolik, že jí způsobíte akutní (průjem) nebo dlouhodobé, případně i nevratné potíže. Často se neobejdou bez speciální veterinární léčby, někdy je nutný i chirurgický zákrok (močové kameny). A pokud o svého miláčka nebudete chtít přijít, mnohdy už bude odkázán jen na speciální dietu (například při ledvinových obtížích).


Čeho se vyvarovat při krmení kočky


Potřeby pro kočky

Mohlo by vás zajímat:

Labradoři mívají artrózu, jorkšíři zubní kámen a šarpejové alergii...

Jak může chovatel ovlivnit nežádoucí nadměrné línání

Jak dosáhnout krásné, zdravé, leské a správně vybarvené srsti u vašeho psa?

Jak rozpoznat kvalitní krmivo pro psy

Jak čistit psovi zuby - 4 základní kroky

Zápach z tlamy u psa a kočky

Kvalitu psí stravy poznáte podle srsti, žeber a stolice

Jak krmit psa - Obecné zásady krmení psů

úterý 3. května 2011

Krmit kočku syrovým masem? Ano či ne?


Syrové maso je to nejlepší pro mou kočku. Toto je pouze jeden z mnoha mýtů týkající se zdraví psů a koček.

Při zkrmování syrového masa je potřeba počítat s rizikem parazitární a bakteriální kontaminace, což může vést k vážným zdravotním problémům. Při jednostranném krmení masem chybí kočce některé důležité vitamíny, aminokyseliny a minerály.

Pokud vás toto téma zaujalo, přečtěte si celý článek:

Omyly a mýty o zdraví psů a koček

1. "To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou"

Pan Komárek z filmu Na samotě u lesa neměl úplně pravdu. Drtivá většina případů zablešení psa je totiž způsobena blechou kočičí (Ctenocephalides felis), nikoliv blechou psí (Ctenocephalides canis), která je poměrně vzácná. K napadení člověka sice dochází, naštěstí ale tyto blechy preferují hlavně psy, kočky a člověku většinou nezpůsobují kromě svědivých pupenů na kůži větší problémy.



2. Kocour by se měl kastrovat až po prvním roce života, jinak to vede k potížím s močením.

Četné studie vyvracejí souvislost mezi ranou kastrací a nedokonalým vývojem močových cest. Například v USA se kocouři běžně kastrují v několika málo měsících života a nebyla u nich přitom zaznamenána vyšší incidence onemocnění dolních cest močových (FeLUTD). Naopak jasná souvislost je prokázána mezi FeLUTD a obezitou. Pokud je Váš kocour (kastrovaný i nekastrovaný) obézní, bude mít riziko FeLUTD vyšší než štíhlý a aktivní kocour vykastrovaný např. „již“ v půl roce života.



3. Hormonální antikoncepce pro feny a kočky je bezpečná a nemá nežádoucí účinky.

Vedlejší efekty antikoncepčních hormonálních přípravků jsou již tak dobře známé, že je s podivem, kolik fen a koček tuto nevhodnou kúru ještě v dnešní době podstupuje. Nejčastějšími problémy po opakovaných aplikacích jsou záněty dělohy, nádory mléčné žlázy, cukrovka. Více se dočtete zde.



4. Každá fena by měla mít aspoň jednou za život štěňata.

Mnoho chovatelů se domnívá, že když bude mít jejich fena jednou štěňata, tak se sníží riziko vzniku zánětu dělohy, nádorů mléčné žlázy, falešné březosti apod. Není tomu tak. Naopak nebývá vzácností, že první porod s sebou přináší zdravotní komplikace. Pokud netoužíte po štěňatech, je doporučitelné nechat fenu vykastrovat - to je jediná prevence zmíněných nemocí. Více o výhodách a nevýhodách kastrace se můžete můžete dověďět zde.



5. Když se pes vykusuje v okolí konečníku anebo jezdí zadkem po zemi, tak potřebuje odčervit.

Tyto příznaky jsou většinou způsobeny přeplněním análních váčků. Ty se za normálních okolností vyprazdňují samy mechanickým působením stolice, v případě zúžení jejich vývodů, zánětu nebo průjmů se mohou přeplnit a vést ke dráždění. Pak je vhodné nechat obsah váčků odborně evakuovat, případně dále ošetřit. Aby docházelo k podobnému dráždění okolí konečníku kvůli začervení nebývá obvyklé.


6. Pro správný vývoj štěněte je zapotřebí přidávat mu ke granulím vápník.

Vápník je opravdu pro štěně důležitým prvkem, nicméně granule pro štěňata v současné době obsahují vápníku dostatek, a tak je velmi rizikové další vápník do krmiva ještě přidávat. Nadbytek vápníku v potravě štěňat vede k některým onemocněním kloubů a kostí. Toto se jednoznačně potvrdilo již před několika desítkami let. Více se dočtete zde.



7. Syrové maso je to nejlepší pro mou kočku.

Při zkrmování syrového masa je potřeba počítat s rizikem parazitární a bakteriální kontaminace, což může vést k vážným zdravotním problémům. Při jednostranném krmení masem chybí kočce některé důležité vitamíny, aminokyseliny a minerály.



8. Se štěnětem se může chodit mezi jiné psy až po úplném dokončení vakcinace, do té doby musí štěně zůstat doma.

Primovakcinace se dokončuje obvykle kolem 13. týdne věku, kdy už je velmi důležitá tzv. socializační fáze vývoje štěněte téměř u konce. Budete-li se seznamováním štěněte s okolním světem zbytečně vyčkávat, může to vést v budoucnu k poruchám chování. Vzhledem k nedostatečné chráněnosti štěňat proti infekčním nemocem je samozřejmě vhodné vyhýbat se místům s velkou koncentrací neznámých psů, ale kontakt se zdravými psy (i dalšími zvířaty) je pro rozvoj osobnosti štěněte velmi důležitý. Ideální jsou pro tyto účely psí školky.


9. Vakcinovat kočku proti vzteklině je ze zákona povinné.

Pokud se nechystáte s kočkou cestovat do zahraničí, není Vaší povinností ji nechávat očkovat proti vzteklině. U koček, které žijí pouze v bytě, je naprostý nesmysl toto očkování provádět. Naopak venkovní kočky by (minimálně) proti vzteklině být vakcinovány měly.



10. Pro těhotnou ženu je kvůli toxoplazmóze rizikové mít doma kočku.
Nakažená kočka vylučuje vajíčka toxoplazem trusem asi 3 týdny, a to většinou jen při primoinfekci (nejčastěji mezi 3. a 8. měsícem života). K perorálnímu nakažení člověka nedochází většinou přímým kontaktem s kočkou, ale vajíčky kontaminujícími prostředí (neomytá zelenina) nebo pozřením nedostatečně tepelně opracovaného masa hospodářských zvířat s tkáňovými cystami (bifteky, ochutnávání připravovaných pokrmů). Přítomnost protilátek charakteristických pro chronickou toxoplazmózu představuje ochranu před nebezpečím obávané akutní infekce v prvním trimestru těhotenství. Při dodržování základních hygienických návyků je přímý přenos z kočky na těhotnou ženu nereálný.



11. Chovatel by měl vždy prodávat již vakcinovaná štěňata.

Věk štěněte, od kterého by se mělo začít s vakcinací, závisí na několika okolnostech. Pokud se jedná o chov s dobrými zoohygienickými podmínkami, matka je řádně očkována, štěně přijalo dostatek mleziva s protilátkami a nebude se pohybovat v infekčním prostředí, pak není vždy nutné očkovat ho již v 6. nebo 7. týdnu věku. Úplně postačí zahájit očkování po 8. nebo 9. týdnu, tzn. v době, kdy už je štěně většinou u nových majitelů. Nicméně do této doby by už mělo proběhnout alespoň jednou až dvakrát odčervení. Více v článku: Proč chránit psa a kočku proti blechám a klíšťatům - rizika, nemoci, prevence, řešení.



12. Blechy mému zvířeti nijak neškodí, jen ať se klidně pasou dál.
Napadení blechami často vede k alergickým onemocněním, která se projevují úpornou svědivostí kůže. Navíc je zablešení spojeno s rizikem přenosu mnoha onemocnění - kočičí bartonelózy (nemoc z kočičího škrábnutí), hemoplasmózy a rickettsiózy, stafylokokových a salmonelových infekcí, tasemnice psí (Dipylidium caninum).



13. Když dojde k nežádoucímu nakrytí feny, je nutné co nejdříve vyhledat veterináře, aby jí dal injekci proti zabřeznutí.

Vzhledem k tomu, že se k časnému potratu používají látky s mnoha vedlejšími účinky (estrogeny), je tato metoda přerušení gravidity krajně nevhodná. Dalším argumentem proti je i to, že zhruba polovina všech případů nežádoucích nakrytí vůbec nevede k zabřeznutí a ošetřovali bychom tedy i feny, které vůbec nejsou gravidní. Jestli bylo krytí plodné můžeme zjistit až po 4 týdnech ultrasonografickým vyšetřením. Pokud se gravidita potvrdí, lze ji ukončit tzv. pozdním potratem, který s sebou nepřináší rizika poškození zdraví feny. Více se dočtete zde.



14. Než se vydám s kočkou k veterináři, zkusím ji nejdřív léčit sám, Paralen by přeci mohl zabrat.

Každému léčebnému postupu by měla předcházet alespoň základní diagnostika. Bez znalosti příčiny problému ho nelze ani adekvátně řešit. Laické podávání léků z domácí lékárničky bez jakéhokoliv vyšetření nebo aspoň konzultace s veterinářem s sebou přináší dvě důležitá úskalí. 1) Terapie "naslepo", bez znalosti diagnózy, se může minout účinkem a to vede k prodlevě v nasazení správného léčebného postupu, s čímž je pak spojena i horší prognóza uzdravení. 2) Některá léčiva běžně používaná u lidí mohou být při nevhodném podání psovi nebo kočce velmi nebezpečná. Jeden příklad z mnoha: Paralen je pro kočky značně toxický a jeho aplikace vede často k úhynu. Pokud už je humánní léčivo použitelné i u zvířat, musí jeho optimální dávku a frekvenci aplikací zvolit odborník, aby nedocházelo k předávkování nebo poddávkování.



15. Ránu je dobré nechat psa olizovat, líp se mu to zahojí, vždyť psí sliny jsou léčivé.

Sliny (a nejen psí) obsahují složky, které mají hojivé účinky. Problém je však v tom, že kromě těchto příznivě působících látek je v tlamě zvířat i obrovské množství nejrůznějších mikroorganismů, které hojení ran naopak velmi komplikují. Umožníte-li zvířeti si např. ránu po operaci olizovat, dojde k infekci rány a prodlouženému hojení, v horším případě k jejímu rozestoupení nebo průniku infekce do hlubších vrstev. Při léčbě ran je snahou eliminovat počet mikroorganismů na minimum - toho se olizováním zcela jistě nedocílí.

Zdroj: Omyly a mýty o zdraví psů a koček

Mohlo by vás zajímat:

Pozor, některé nemoci jsou přenosné ze psa na člověka!
Odčervení psů - Jak často a proč odčervovat psa
Nejčastější parazité psů a koček